INTERAKTIVNÍ ČEŠTINA

Jmenuji se Dáša a učím češtinu pro cizince. Ve své práci se snažím uplatnit moderní metody výuky. Sama se věnuji tvorbě digitálních materiálů pro online výuku. Tento web jsem založila zejména proto, abych vytvořila

O projektu ›

PODÍVEJTE SE!

ČÁST 1: Proč je důležité umět používat pomocné sloveso BÝT v minulém čase?

5–7 minut

ČLÁNEK JE VHODNÝ PRO ÚROVEŇ: A2+, B1, B2

  1. ÚVOD
  2. Gramatická osoba v minulém čase
  3. Každé sloveso má svého „pomocníka“
  4. Proč dělají studenti stále tu stejnou chybu?
  5. Slovosled je také důležitý!
  6. Jak příště neudělat chybu?
  7. ZÁVĚR
  8. CVIČENÍ

ÚVOD

Dnešním tématem je jeden takový velký nešvar. A tím je pomocné sloveso BÝT v minulém čase. Pojďme si vysvětlit v několika bodech, proč ho v češtině musíme umět používat.

Ve zkratce, čeština nerada používá explicitně osobní zájmena (JÁ, TY, ON, MY,…) v psané i mluvené řeči. Ona totiž sleduje gramatickou osobu v samotném tvaru slovesa. Podmět je tedy ve většině případů nevyjádřený. Sledujte:

  1. (JÁ) Ráda sportuji.
  2. (MY) Dneska nejsme doma.
  3. Karel chodí běhat každý den. (ON) Má rád sport.
  4. Milado, kam (VY) jedete letos na dovolenou?
  5. Holky jdou zítra na koncert. (ONY) Mají už koupené lístky.

Třeba v příkladech 3, 4 a 5 by osobní zájmeno bylo navíc (tj. není to přirozené pro českou řeč). Osobní zájmena používáme spíš, když chceme klást na osobu důraz. Důrazem je často záporná forma věty nebo odporovací poměr („ALE věty“). Sledujte:

  1. Já se neučím německy! Ale Hanka ano!
  2. Pane, Vy nemáte rád asijskou kuchyni?
  3. Vy možná nechcete jet na hory, ale my chceme!
  4. Ty teď odcházíš!?

Gramatická osoba v minulém čase

Čeština nerada používá osobní zájmena. Jak tedy poznat gramatickou osobu v minulém čase, když známe pouze příčestí minulé (= tvar slovesa v min. čase)?

K TOMU MÁME PŘECE TO POMOCNÉ SLOVESO BÝT!

Sledujte a srovnávejte:

  1. Minulý týden jsem plaval v bazénu. (mluvíte o sobě! JÁ)
  2. Minulý týden plaval v bazénu. (mluvíte o někom v mužském rodě! např. Karel plaval…)
  3. Minulý týden jsme plavali v bazénu. (mluvíte o nás! MY)
  4. Minulý týden jsi plaval v bazénu. (mluvíte o mně! TY)
  5. Minulý týden plavali v bazénu. (mluvíte o nich! např. Muži plavali…)

Třetí osoba (ON/ONA/ONO – ONI/ONY/ONA) nepotřebuje pomocné sloveso, protože je jasné z kontextu a podle koncovky, o koho se jedná! Ale u první a druhé osoby to jasné není!

NAPŘÍKLAD: Plaval. (Kdo? On!) Plavala. (Kdo? Ona!) Plavali. (Kdo? Oni!)

VŠECHNY TYTO VĚTY DOLE JSOU TEDY GRAMATICKY CHYBNÉ:

Já plaval. Ty si koupil dárek? My byli v Praze. Vy měli hezký den? Já se učil mluvit česky.

VŠUDE CHYBÍ POMOCNÉ SLOVESO!

Každé sloveso má svého „pomocníka“

Proč je důležité, aby každé sloveso v minulém čase mělo své vlastní pomocné sloveso? Princip je úplně stejný! Sledujte a srovnávejte:

  1. Včera jsem šla na kávu, pak jsem ještě nakoupila. (JÁ jsem udělala to i to)
  2. Včera jsem šla na kávu, pak ještě nakoupila. (JÁ jsem měla včera kávu, ale KDO nakoupil? Katka? Máma? Nebo jiná žena?)
  3. Včera šla na kávu, pak jsem ještě nakoupila. (JÁ jsem ještě nakoupila, ale KDO měl kávu? Katka? Máma? Nebo jiná žena?)
  4. Včera jsme šli na kávu, pak jsme ještě nakoupili. (JÁ A JEŠTĚ NĚKDO jsme udělali to i to)

Příklady, kde můžeme pomocné sloveso v české řeči vynechat:

  1. Předevčírem jsme s manželem odpočívali a spali.
    • obě slovesa jsou v těsném spojení a jsou rozděleny spojkou „a“
  2. Já to neudělal!
    • v krátkých záporných a důrazných větách ho lze také vynechat
  3. – Proč jste odešli z konference? – My ale neodešli! Byli jsme tam celou dobu!
    • podobný případ jako věta 2
  4. Co jste dělali v tělocviku? Běhali, skákali, hráli hry?
    • podobný případ jako věta 1, tady se jedná o výčet činností, kontext je jasný z první věty

Proč dělají studenti stále tu stejnou chybu?

Proč studenti často přidávají pomocné sloveso tam, kam nemají? Protože v tom mají trochu zmatek! Je třeba si ujasnit situace, kde není potřeba ho užívat a kde se mění jeho tvar při jiném čase. Také je dobré si dobře procvičit časování samotného slovesa BÝT.

Sledujte příklady u první osoby (JÁ), kde se často studenty PS BÝT přidává navíc:

  1. Jsem jsem z Olomouce. (sloveso BÝT je ve svém přítomném tvaru)
  2. Platím jsem v obchodech vždy kartou. (sloveso PLATIT je v přítomném čase, osoba je tedy jasná!)
  3. Příští týden půjdu jsem do parku. (sloveso JÍT je v budoucím čase, osoba je tedy jasná!)
  4. Příští měsíc budu jsem chodit na kurz češtiny. (pomocné sloveso BÝT je ve svém budoucím tvaru)
  5. Podíval bych by jsem se na film. (pomocné sloveso BÝT je ve svém tvaru kondicionálu)
  6. Když by jsem Kdybych dával pozor, neudělal bych chybu. (spojka KDYŽ má vlastní tvar kondicionálu!)

ZOPAKUJTE SI:

 JÁTYON/ONA/ONOMYVYONI/ONY/ONA
PŘÍTOMNÝ ČASJSEMJSIJEJSMEJSTEJSOU
BUDOUCÍ ČASBUDUBUDEŠBUDEBUDEMEBUDETEBUDOU
MINULÝ ČASBYL JSEMBYL JSIBYL(A/O)BYLI JSMEBYLI JSTEBYLI(Y/A)
KONDICIONÁLBYCHBYSBYBYCHOMBYSTEBY

Slovosled je také důležitý!

Proč nemůžeme psát slova ve větách v pořadí, jak se nám zlíbí? Čeština má sice volnější slovosled, ale existují určitá pravidla, hlavně co se týká zvratných sloves (SE/SI slovesa), a to ještě v minulém čase.

Znějí vám tyto věty dobře?

  1. Jsem přišla domů a nic jsem nedělala.
  2. My upekli jsme dobrý koláč.
  3. Tome, jsi to dodělal?
  4. Já se jsem snažil.

Myslím, že ne! Pokud se učíte češtinu už nějakou dobu, určitě znáte to pravidlo, kdy zájmena SE a SI u zvratných sloves musíme psát na tzv. druhé pozici. Co se týče minulého času pomocné sloveso tu druhou pozici se zájmeny SE/SI sdílí, přičemž pomocné sloveso BÝT stojí vždy jako první a zájmeno SE/SI jako druhé. Nezapomínejte ani na další krátká slova jako ostatní zájmena. Ty také patří na druhou pozici. Oslovení se nepočítá jako první pozice! Sledujte:

  1. My1 jsme to2 nikomu3 neřekli4.
  2. Jen1 jsem se mu2 smál3.
  3. Věro, ty1 ses2 neučila3? (POZOR! Tady se pomocné sloveso se zájmenem slučuje!)
  4. Pane Horáku, měl1 jste se2 dobře3?

V souvětích platí totéž:

  1. Šel1 jsem se2 projít3 do města4, protože1 jsem se2 nudil3.
  2. My1 jsme si2 mysleli3, že1 jste se2 o babičku3 postarali4.

Jak příště neudělat chybu?

  • Když píšete, přečtěte si větu ještě jednou a položte si otázky: JE SLOVESO V PŘÍTOMNÉM, BUDOUCÍM nebo V MINULÉM ČASE? O KOM PÍŠU? O SOBĚ, NEBO O KAMARÁDOVI? NECHYBÍ MI TAM NĚCO?
  • Když mluvíte, zkuste zpomalit a raději nad gramatikou popřemýšlet. S tréningem se to zlepší a budete to říkat správně automaticky!
  • Když píšete větu, zkontrolujte si také slovosled a pozici slov. Klidně si větu přečtěte nahlas, jestli vám zní dobře.
  • Když čtete české věty a texty, zkuste si všímat tvarů sloves. Skutečně se ta všechna gramatická pravidla používají! 😊
  • Jako tréning zkuste v textech označit každé sloveso (přísudek) a určete v jaké je osobě (JÁ? ON? MY? ONI?…)

ZÁVĚR

Už chápete, jak používat pomocné sloveso BÝT? Pravidla jsou pevně daná. Jen je třeba si na ně zvyknout a osvojit si je. Vaše čeština tak bude přirozenější!

Pojďme si shrnout odpovědi na naši otázku „PROČ?“:

  • Protože PS BÝT používáme v minulém čase hlavně proto, že nám naznačuje gramatickou osobu a pomáhá nám pochopit lépe kontext.
  • Protože třetí osoba nepoužívá PS BÝT v minulém čase.
  • Protože každé jedno sloveso v minulém čase má svoje vlastní pomocné sloveso.
  • Protože PS BÝT v minulém čase má stejný tvar jako tvar přítomného času, ale používá se pouze pro vyjádření minulého času. Budoucí čas a kondicionál mají svůj vlastní tvar. Proto je nemícháme dohromady!
  • Protože PS BÝT v minulém čase patří na druhou pozici a stojí na ní vždy jako první v pořadí.

CVIČENÍ

Štítky

Napsat komentář