INTERAKTIVNÍ ČEŠTINA

Pejsek má zítra svátek a kočička narozeniny.

Děti to věděly a chtěly pejskovi a kočičce udělat k svátku a k narozeninám překvapení. Přemýšlely, co dají pejskovi a kočičce. Pak si vzpomněly a řekly: „Víte co, děti? Uděláme pejskovi a kočičce k svátku dort!“

Začaly dělat tedy dort. Vzaly si malou formu a vyrobily pejskovi a kočičce z písku krásný dort. Na vrch položily ještě pět bílých kamínků jako bonbóny. Dort byl skoro opravdový.

Donesly ho kočičce a pejskovi: „Tady máte, přinesly jsme vám k svátku a k narozeninám dort. Je moc dobrý. Můžete ho celý sníst.“

Pejsek s kočičkou si dort vzali a udělali: „Mňam, mňam, mňam! Ten je moc dobrý!“ a dělali jako by ho jedli. „Děkujeme vám,“ řekli dětem, „takový dobrý dort jsme ještě nejedli.“ Děti byly rády a šly domů.

„Škoda, že pejskové a kočičky písek nejedí,“ řekl pejsek kočičce potom, co děti odešly, „takový krásný a chutný dort! Víš, kočičko, mám na takový dort teď chuť! Ale na opravdový, říkám ti!“

„Také mám chuť na opravdový dort,“ řekla kočička. „Víš co, když mám zítra narozeniny a ty svátek, ten dort si uděláme! Jen nevím, jak se takový opravdový dort dělá…“

„To je přece lehké! Já vím, jak se takový pravý dort dělá! Když dáš do dortu pět oblíbených a dobrých jídel, tak bude pětkrát dobrý. Když dáš takových jídel deset, bude desetkrát dobrý. My jich tam ale dáme sto a náš dort bude stokrát dobrý dort!

 „To je pravda,“ řekla kočička, „uděláme si takový dobrý dort.“

Pejsek a kočička si vzali zástěry a začali vařit.

Vzali mouku, mléko a vajíčko a míchali to dohromady. „Dort musí být sladký,“ řekla kočička a nasypala do toho cukr. „A také trochu slaný,“ řekl pejsek a dal tam sůl. „A teď tam dáme máslo a marmeládu,“ řekla kočička. „Marmeládu ne! Tu já nemám rád,“ povídal pejsek, „dáme tam místo marmelády sýr. Ten mám moc rád.“ Tak tam dali sýr. „Je nějak málo mastný,“ řekla kočička, „musíme tam dát špek a kůži.“ „A ořechy…,“ řekl pejsek a nasypal tam ořechy. „Ořechy jsou dobré,“ souhlasila kočička, „ale ještě tam patří okurek,“ a dala tam okurek. „A kosti,“ volal pejsek, „musíme tam přece dát nějaké kosti!“ Tak do toho dortu dali několik kostí. „A přece nějakou myš, myši já mám moc ráda!“ vzpomněla si kočička a dala do dortu čtyři myši. „Tak a teď několik párků, to je něco pro mě,“ řekl pejsek a dal tam několik párků. „A teď to hlavní!“ povídala kočička, „šlehanou smetanu!“ dali tam litr šlehané smetany. „A trochu cibule,“ řekl pejsek a dal tam cibuli. „A čokoládu,“ řekla kočička a přidala do toho čokoládu. „A kečup!“ vzpomněl si pejsek a dali tam kečup.

Do toho svého dortu dávali a míchali všechno možné. Dali tam česnek a pepř, a namíchali tam sádlo a bonbóny, škvarky a skořici, krupičnou kaši a tvaroh, perník a ocet, kakao a zelí, jednu hlavu ze slepice a malinu. Jen chleba tam nedali, protože pejskové a kočičky chleba moc rádi nejedí.

Když to všechno smíchali, byl z toho dort tak velký jako kolo od auta. „Pejsku, to bude velký dort, to se pořádně najíme!“ měli radost, „a teď to dáme upéct.“

Dali dort do trouby a těšili se na to, až bude upečený. Kouřilo se z toho, bublalo to, prskalo a syčelo, šla z toho pára, smažilo se to a připalovalo, až to bylo hotové. Horký dort dali před dveře vychládnout.

„Víš co,“ řekla kočička pejskovi, „děti byly moc hodné, když nám přinesly ten svůj dort. Můžeme je pozvat na ten náš dort.“

„To je dobrý nápad,“ řekl pejsek, „půjdeme ty děti pozvat.“

Vzali se za ručičky a šli ty děti pozvat. Děti byly na zahradě před domem a hrály si tam s hračkami. Pejsek s kočičkou je pozvali na dort, ale chvíli si s nimi ještě hráli s míčem.

Zatím šel kolem toho dortu jeden zlý pes, a jak ten dort ležel, zavoněl mu. „Ha ha haf, to tak krásně voní, to bude asi něco dobrého!“

Čichal, čichal, čichal, až se toho pejskova a kočiččina dortu dočichal. „Ha ha!“ řekl, když se k tomu dortu dočichal, „tady to je, to se najím!“

A tak ten zlý pes začal jíst dort. Hltal a hltal, až mu z očí tekly slzy, jak byl ten dort uvnitř ještě horký. Hltal a hltal, až ho celý dohltal. Pak k tomu ještě vypil hodně vody a odešel pryč.

Když si pejsek a kočička s dětmi pohráli, vzpomněli si na ten dort. Tak se vzali všichni za ruce a šli se podívat, jestli už ten dort vychladl. „Děti, dort vám bude chutnat,“ řekli pejsek s kočičkou, „to ani nevíte, co jsme tam všechno dobrého dali!“

Přišli ke dveřím a co to? „Dort je pryč! Někdo nám ho vzal!“ řekli pejsek s kočičkou. Dívají se a dívají, a vida! Tamhle pod stromem leží velký zlý pes a pláče. Moc se tím dortem přejedl a teď je mu špatně. Bolí ho v břiše. „To to bolí, to to bolí!“ plakal ten zlý pes, „co tam všechno bylo, že mě tak bolí břicho!?“

„To máš za to,“ řekl pejsek, „ten dort nebyl tvůj!“

„Víš, pejsku, to je dobře, že nám ten zlý pes snědl náš dort,“ řekla kočička, „možná by nám po tom dortu také bylo špatně a svátek a narozeniny by nebyly.“

„To je pravda,“ řekl pejsek, „jen ať pláče, ten zlý pes. Já mám ale velký hlad. Ale my doma nic k jídlu nemáme. Všechno jsme dali do toho dortu. Co budeme dělat?“

„To je v pořádku, pejsku a kočičko,“ řekly děti, „pojďte k nám a my vám dáme náš oběd.“

Tak šel pejsek s kočičkou k dětem na oběd. „Maminko, tady ten pejsek má svátek a kočička narozeniny, musíme jim také něco dát k obědu.“ Tak dali kočičce a pejskovi polévku, maso a bramborové knedlíky. A ještě maminka našla kousek koláče ze včerejšího dne.

Kočičce a pejskovi moc chutnalo. Poděkovali dětem za oběd a šli spokojeně domů. „To jsme se na náš svátek a na naše narozeniny krásně najedli! Takový dobrý oběd! A ani nás nebolí břicho!“

Došli domů a ten velký zlý pes tam ještě pod stromem plakal od bolesti. Oni šli po tom dobrém obědě spát a radovali se, jak jim ten svátek a narozeniny nakonec dobře skončily.

A ten zlý pes po tom jejich dortu plakal pod stromem ještě celých čtrnáct dní.